1. kolo, 22. 10. 2024
DM Klášterského A – DM Klášterského B
6:1
ELO ZŘEJMĚ NENÍ JEN ČÍSLO
1. kolo nového ročníku nabídlo derby zápas s naším áčkem, takže jsme jako hosté „zajížděli“ do vlastní herny a seděli na obrácené straně stolu. Při pohledu na dvojice na jednotlivých deskách bylo jasné, kdo je v utkání favoritem. Ale byli jsme připraveni bojovat a třeba i dokázat, že ELO je jen číslo.
Sestavy:
1. Kašpárek Ondřej (1815) – Pochylý Bronislav (1888) 1:0
2. Nezbeda Martin (1750) – Hrdina Jiří (1732) 0,5: 0,5
3. Petlan Ivan (1952) – Dorazil Tomáš (1694) 1:0
4. Herec Jiří (1932) – Režný František (1503) 1:0
5. Ribarič Martin (1757) – Fiala Vojtěch (1487) 0,5:0,5
6. Sukaný Albert (1547) – Gilg Jindřich (1359) 1:0
7. Klecl Martin (1517) Čapoun Michal (1198) 1:0
Reportovat jednotlivé zápasy po šachovnicích si tentokrát vůbec netroufám, neboť jsem byl plně zaujat tím svým kapitánským duelem s Ivanem Petlanem na třetí šachovnici, a když jsme skončili, už se toho moc nehrálo.
V podstatě můžu lehce okomentovat jen duel vedle sedícího Franty Režného s Jirkou Hercem, kde náš hráč (bílé figury) v „sicilce“ sice ztrácel materiál, ale protihra byla vcelku zajímavá. Jirka je ale příliš zkušený a dobrý šachista, a tak si pozici pohlídal.
Dále jsem viděl koncovku souboje na jedničce, kde Broněk hrající za černé marně bránil dva postouplé bílé pěšce. Remíza by se z toho dala vytěžit jen tehdy, kdyby Ondra Kašpárek nějak fatálně chyboval, ale to se nestalo.
Dvě remízky za naše barvy uhráli hostující Jirka Hrdina na dvojce (tímto jej vítám v týmu) a druhou na pětce Vojta Fiala. Jirka smír nabízel a Vojta přijímal. Oba to s kapitánem příkladně konzultovali, a protože vývoj zápasu byl celkem jasný, nebylo co řešit.
Na závěr si nechám svoji partii, kterou jsem prohrál vlastně 2x. V dámské indické (hrál jsem černými) jsem nestál nijak špatně ani dobře a rozhodl jsem se pro oběť dámského střelce na hlavní diagonále. Jak se ukázalo, korektní nebyla. Ztrácel jsem kvalitu a jeden pěšec navíc nebyla dostatečná kompenzace. Nicméně Ivan mi dal šanci, jak získat kvalitu zpět a jít do koncovky s pěšcem navíc, která by byla minimálně remízová. Tuto šanci jsem ovšem příkladně zazdil, a tak jsem zaslouženě prohrál. Smutné pro mě je, že soupeř to v průběhu partie vůbec nepostřehl a já tu poměrně jednoduchou kombinaci odhalil asi tak tři vteřiny po zmáčknutí hodin.
Na celkový výsledek 6:1 pro „A tým“ není z naší strany zrovna pěkný pohled, ale věřím, že není všem dnům konec. Příležitost na reparát budeme mít hned v dalším kole, a to ve čtvrtek 7. 11. kdy v 18 hodin hostíme celek Lokomotivy G.
Své čtenáře zdraví šachový kapitán Tomáš Dorazil