REPORTÁŽ Z ŠACHU 3 (24/25)

MARNÝ BOJ V SÍDLIŠTNÍ KOTELNĚ

V minulém zápasu s Lokomotivou G jsme se mohli holedbat tou nejsilnější možnou sestavou, tentokrát zřejmě „cítili kořist“ naši soupeři a dle slov kapitánky Renáty Vaculíkové (se kterou nás jinak pojí velmi korektní vztahy) postavili tu nejoptimálnější verzi sestavy oni. Dokázali jsme sehrát s Univerzitou daleko vyrovnanější zápasy, ať už v naší herně či ve velmi specifické sídlištní kotelně na Lesné. To je jen nadsázka, hrací místnost našeho soupeře je zevnitř velmi příjemná. Nicméně, tak či tak, tahali jsme prostě za kratší konec, a to i v ELU. Hodnoty 1589 u hráče Holby a samozřejmě i 0 u hráče Čepičky totiž ani zdaleka neodpovídaly realitě.

Sestavy:
1. Orel Marek (2105) – Pochylý Bronislav (1888) 0,5:0,5
2. Holba Josef (1589) – Dorazil Tomáš (1694) 1:0
3. Zerdaloglu Vasilis (1749) – Hakl Jaroslav (1510) 0,5:0,5
4. Fuchs Petr (1856) – Šantora Ladislav (1840) 0,5:0,5
5. Vaculíková Renáta (1783) – Gilg Jindřich (1359) 1:0
6. Čepička Jiří (0) – Skoumal Radek (1233) 1:0
7. Zhukov Nikita (1563) – Čapoun Michal (1198) 1:0

Ze zápasů jsme viděl jen torza, takže reportáž bude dosti stručná. Nikdo sice neprohrál ostudně a hned, ale na to se historie neptá. Remízové výsledky na 3. a 4. šachovnici byly přijaty z naší strany už za rozhodnutého stavu – po deváté hodině večerní totiž další boj nedával smysl. V partii na 1. desce si Broněk zřejmě remízu pohlídal, z jeho strany určitě fajn výsledek. Můj soupeř na 2. šachovnici hrál jako stroj – i podle počítače téměř vše ideální tahy, takže jsem šanci vlastně ani nedostal. Dvě menší nepřesnosti mě stály pozici a při dokonalé hře protivníka nakonec i partii, byť jsem bojoval až do konce a také celý program uzavíral. Na zadních šachovnicích byli pak soupeři zřejmě nad naše možnosti.

Nezbývá, než pogratulovat Univerzitě k zasloužené výhře a věřit, že další utkání, které nás čeká ve čtvrtek 5. 12. v 18:00 na domácí půdě s Moravskou Slavií, může být pro nás jen lepší.

Své čtenáře zdraví šachový kapitán Tomáš Dorazil