REPORTÁŽ Z ŠACHU 7 (24/25)

    LOKÁLKA NÁS OPĚT NEPŘEJELA

    Má oblíbená dětská píseň dnes již v Česku málo známého slovenského zpěváka Pavola Hammela má nádherný refrén: O čom sníva, o čom sníva lokomotíva… O čem se zdává našim šachovým soupeřům, ať už z týmu G, či týmu F, to opravdu nevím, ale moc bych za to nedal, že jejich noční můrou bude naše malá herna na domově mládeže. V loňském ročníku totiž obě družstva odešla odtud poražena, no a v tom letošním jsme těsně udolali „Géčko“, aby se nám postavilo „Efko“, které mělo být papírově silnějším týmem. Hostující kapitán neponechal nic náhodě a postavil tu možná nejsilnější sestavu, i já jsem měl tentokrát to štěstí a mohl jsem mu také oponovat našimi téměř nejsilnějšími hráči. Uvedené skutečnosti tak slibovaly pěkný a vyrovnaný zápas.

    Sestavy:
    1. Pochylý Bronislav (1888) – Lisik Miroslav (1764) 0,5:0,5
    2. Vrzal Tomáš (1713) – Kalendovský Jan (17,61) 0,5:0,5
    3. Hrdina Jiří (1732) – Doškař Miloslav (1528) 0,5:0,5
    4. Dorazil Tomáš (1694) – Baťa Jan (1535) 1:0
    5. Fiala Vojtěch (1487) – Lavička Zbyněk (1290) 1:0
    6. Šantora Ladislav (1840) – Polák Zdeněk (1487) 1:0
    7. Fiker Ivan (1226) – Skřivánek Roman (1495) 0:1

    7. šachovnice: Výkop pro hosty
    Ivan nám moc pomohl tím, že zachránil svou zápasovou účastí celistvost týmu a my tak mohli postavit čtyři předepsané kmenové hráče. Jeho hra bílými však byla až příliš rychlá a nepřesná. Prohráváme 0:1.

      4. šachovnice: Kapitán zabral, je srovnáno
      Přiznám se, že už jsem si zoufal nad svou hrou a výsledky v letošní sezoně. Tato partie se mi však konečně povedla podle představ. V přechodu ze zahájení do střední hry můj soupeř zahrál trochu ledabyle, a tak jsem postavil své černé pěšce ofenzivněji a tah za tahem získával převahu, kterou se mi i podařilo korunovat zdrcujícím útokem na bílého krále. Zaplaťpřírodo za ty dary.

        2. šachovnice: Remíza s legendou
        Pan Kalendovský je jedním z nejznámějších a nejlepších šachových novinářů. Sám jsem již měl tu čest s ním hrát, ta tentokrát připadla mému spoluhráči a jmenovci Tomáši Vrzalovi. Partii jsem viděl až v závěrečném remízovém postavení, ale dle Toma byla velmi taktická a bojovná. Remízu nabízel pan Kalendovský, Tomáš ji přijal po konzultaci s kapitánem. Usoudil jsem, že se hra na zbylých šachovnicích vyvíjí příznivěji pro nás.

          5. šachovnice: Jdeme do vedení
          To vzápětí potvrdil dnes perfektně hrající Vojta. Co jsem měl možnost vidět, tak jeho bílé figury tancovaly po šachovnice jako baletky a decimovaly černou armádu soupeře krok za krokem. Nejprve ziskem figury, poté krásnou taktikou – zdánlivou obětí jezdce. Zasloužená výhra a vedení 2,5:1,5.

          6. šachovnice: Navyšujeme náskok
          Podobný příběh měla i partie na 6. desce. Ladislav Šantora ve střední hře získal figuru a od té doby je to již koncert jeho černých kamenů a otázka času a techniky. I když šachy umí být pěkně zrádné a někdy se vyplatí nesložit zbraně a bojovat. To však není tento případ, celý bod zůstává doma! Vedeme 3,5:1,5 a je jasné, že minimálně remizujeme.

            1. šachovnice: Broněk to rozhodl
            Partie na jedničce byla dlouho nejednoznačná. Nejprve se zdálo, že její otěže třímá pevně v rukou náš bílý lídr, pak to však byl spíše černý, který stál v útoku lépe, a to zejména díky uvězněnému bílému jezdci. Naštěstí pro nás se však Broněk ubránil a přivedl partii do remízové koncovky. Tento půlbod je vítězný, máme 4 body!

            3. šachovnice: Vydolovaná remíza
            Remíza na jedničce měla velkou váhu, neboť Jirka Hrdina, který měl na začátku lepší pozici, se přehlédl a ztrácel materiál. Vypadalo to beznadějně, sám jsem si říkal, že se to remizovat nedá a soupeř se tu dostane na 3 body. Pan Doškař ale ve věžovce se dvěma floky navíc dost nešikovně měnil a krajní pěšec bílého tak získal maršálskou hůl v podobě dámy. Černá „protidáma“ přišla na svět až jako druhá a také v dosti špatném postavení, a tudíž ani dva pěšci navíc nemohli uchránit černého monarchu před věčným šachováním. Za rozhodnutého stavu byla nabízená remíza nakonec přijata.

            Konečný výsledek hřeje na srdci, vítězíme v poměru 4,5:2,5.

            V tabulce se posunujeme na 6 bodů a v naší blízkosti jsou minimálně dva soupeři, které bychom mohli i předstihnout. Pokusme se tedy zabodovat v příštím kole, kdy nás bude hostit ŠK 64. Utkání se hraje ve čtvrtek 6. 2. 2025

            Své čtenáře zdraví šachový kapitán Tomáš Dorazil