1. kolo, 4. 11. 2026
Univerzita C – DM Klášterského B
6:1
AŽ PŘÍLIŠ RYCHLÁ PORÁŽKA
Hned úvodní kolo nového ročníku MP pro nás představovalo náročnou šichtu, zajížděli jsme totiž na Lesnou, kde nás čekal favorizovaný tým Univerzity, který patří k vůbec k nejtěžším soupeřům v soutěži. Abychom mohli uspět, potřebovali jsme souhru několika okolností:ideální sestavu, neúplnou sestavu soupeře a herní štěstí k tomu. Do týmu jsem musel tentokrát některé hráče přímo uprosit (moc děkuji Jirkovi i Jindrovi), někteří přijeli hrát, i když měli za sebou náročný pracovní den, a to se muselo nutně projevit.
Sestavy:
1. Holba, Josef (1772) – Hrdina, Jiří (1698) 0,5:0,5
2. Fuchs, Petr (1833) – Dorazil, Tomáš (1651) 0,5:0,5
3. Vaculíková, Renata (1792) – Kubičík, Milan (1260) 1:0
4. Šebek, Jan (1746) – Gilg, Jindřich (1377) 1:0
5. Plch, Roman (1835) – Šantora, Ladislav (1840) 1:0
6. Víglaský, Jaroslav (1407) – Fiala, Vojtěch (1481) 1:0
7. Zerdaloglu, Vasilis (1677) – Skoumal, Radek (1208) 1:0
Ratingový ukazatel jasně naznačoval převahu domácích, mírnou výhodu jsme měli pouze na 6. šachovnici, vyrovnaný zápas se dal očekávat na 5. desce, 1. šachovnice nebyla bez šancí. Všude jinde měla Univerzita triumfovat.
Už první hodina hry ukazovala, že papírové předpoklady se tentokrát moc nemýlily. Radek na sedmičce a Milan na trojce ztráceli materiál, Jindra na čtyřce zase pozici. Jirkovi se na jedničce se podařilo vyrovnat hru, já na dvojce jsem stál rovinu bez výhody, pan Šantora hrál hodně zavřenou pozici, nejlépe z nás začal Vojta na šestce, který hrál aktivně s výhodou bílého.
Hned po další půlhodině jsme museli začít sčítat rychlé porážky. K Radkovi a Jindrovi přibyl nečekaně Vojta, který svou partii dost nepříjemně zazdil. Když hned vzápětí prohrál i Milan (k čemuž se ovšem jasně schylovalo), bylo prostě vymalováno. Stav 4:0 je při hře na sedmi šachovnicích nezvratitelný. Zřejmě i proto mi můj soupeř nabídl poměrně rychle remízu. Pozice byla vyrovnaná, a tak nemělo za rozhodnutého stavu s nulou na kontě smysl riskovat. Zapsal jsem tedy první týmový půlbod. Následoval mě po další půlhodině i Jirka, který získal kombinačně pěšce. Jeho figury však nestály příliš dobře, remíza z pozice silnějšího (i časově) byla celkem logická.
Nejzajímavější a nejdelší šachový souboj svedl určitě náš host:Ladislav Šantora. Před vypršením základního hracího času jsem pozici na páté desce vyhodnotil jako komplikovanou s oboustrannými šancemi a dlouhým nekonečným bojem. Protože bylo utkání rozhodnuté, podepsal jsem zápis a spěchal stihnout spoj domů. Instinkt mě nezklamal. Informaci o konci mám jen kusou, partie skončila až v nejzazším momentu pádem praporku, a tedy naší prohrou na čas.
V poslední partii bych však rozhodně příčinu týmové porážky nehledal. Byl to hodně odevzdaný boj, ani jasná utkání, která jsme třeba prohráli v minulosti, nikdy nebyla rozhodnutá tak brzy: prakticky po 90 minutách! Musíme se tedy rozhodně lépe připravit, nejbližší šanci na reparát máme ve čtvrtek 19.11., když hostíme doma v 18:00 tým Durasu E.
Své čtenáře zdraví šachový kapitán Tomáš Dorazil